|
|
Specifika rodiny s postiženým dítětem
Ringmaierová, Radka ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Valešová Malecová, Barbara (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na výzkum vlivu postiženého dítěte na rodinu od narození po jeho dospělost a sleduje vlastní specifika rodiny s postiženým dítětem. Jde o vliv na rodinu jako celek, tak i o vliv na jednotlivé členy rodiny a vztahy mezi nimi. Důležitým aspektem je i dopad na formování vztahů mezi sourozenci, příbuznými, a také vliv na sociální okolí rodiny. V teoretické části se práce věnuje základním pojmům jako rodina a její funkce a faktory na ni působící, zdravotní postižení, typy a důsledky zdravotního postižení. V praktické části se práce zaměřuje na výzkum vlivu postiženého dítěte na rodinu od jeho narození až do jeho dospělosti. Cílem této práce bylo co nejlepší možné porozumění vlivu efektu, který způsobí příchod dítě s postižením do rodiny a vliv nově vzniklé situace na členy rodiny. Hlavním tématem je zaměření se na jejich stavy a reakce v jednotlivých etapách života s postiženým dítětem a postihnout způsoby, jak a jakou formou lze napomoci eliminovat negativní vlivy dítěte s postižením na jednotlivé členy rodiny a jejich vlastní život. KLÍČOVÁ SLOVA rodina, zdravotní postižení, socializace, integrace, sociální opora
|
|
|
Etické principy mentoringu mladistvých jako sociální opory mládeže
Walters, Ester ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Zimmermannová, Marie (oponent)
Mentor je v mentoringu pozitivním vzorem a poskytuje vedení, podporu a povzbuzení mladému člověku, který může z mnoha příčin zažívat sociální vyloučení. Vztah mezi mentorem a jeho svěřencem (mentee) trvá minimálně jeden rok a zahrnuje pravidelná setkání nebo aktivity mezi mentorem a svěřencem. Cílem mentoringu mládeže je pomoci mladým lidem rozvíjet dovednosti, sebevědomí a odolnost, které potřebují k překonání překážek, výzev a dosažení resilience a svého plného potenciálu. Tato diplomová práce zkoumá etiku formálního mentoringu. Hlavní cíl práce se soustředí na etické aspekty mentoringu jako formy sociální opory mládeže, která čelí sociálnímu vyloučení. Poukazuje na benefity mentoringu s ohledem na potenciální etická rizika, jakými jsou zejména zneužívání autority a porušování vztahových hranic.
|
|
|
Sociální podpora pacientů na Klinice dětské hematologie a onkologie
Hakenová, Tereza ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Brnula, Peter (oponent)
Léčba dětí se zhoubným onemocněním představuje velmi tíživou situaci pro pacienty samotné i jejich rodiny. Cílem diplomové práce je zmapovat sociální práci, státní pomoc a podporu od neziskových organizací rodinám onkologicky nemocných dětí. Součástí práce je výzkumné šetření. Výzkum byl koncipován do tří kategorií. V první části bylo provedeno dotazníkové šetření, kterého se účastnily rodiny dětí léčených na Klinice dětské hematologie a onkologie (KDHO) ve Fakultní nemocnici v Motole. Druhou část tvoří rozhovor se zdravotně sociálním pracovníkem. Třetí částí je analýza dokumentace vybraných onkologických pacientů. Hlavními zjištěními jsou - praxe sociální práce je dostačující. Existuje zde rozmanitá státní sociální pomoc, ale je velmi pomalá. Informovanost rodin o možnostech státní sociální podpory je dobrá. Časně rodiny využívaly finanční podporu od nadace Dobrý Anděl a materiální podporu neziskových organizací. Respondenti shodně projevili zájem o informační leták, jehož návrh je součásti diplomové práce. Klíčová slova Dětský onkologický pacient, sociální podpora, sociální pomoc, sociální práce, sociální pracovník, nezisková organizace
|
|
|
The influence of resilience social support and religiosity on the wellbeing of victims of domestic violence in Accra Ghana
Ahmed, Osman Abdul
ABSTRAKT Domácí násilí a zneužívání je stále přetrvávajícím a alarmujícím problémem znepokojujícím vlády i národy na celém světě, neboť se jedná o jev, který psychicky i fyzicky ohrožuje jak samotné oběti násilí tak také jejich rodiny jakož i celá společenství a národ jako celek. Na toto téma již bylo vypracováno mnoho studií, které se však zaměřují především na příčinné faktory týrání a jeho dopad na oběti. Některé studie byly zaměřeny také na trestněprávní opatření a na právní rámec pro postup vůči pachatelům domácího násilí, již méně se však věnovaly psychologickým, sociálním a duchovním faktorům, které mohou pomoci zlepšovat psychickou pohodu obětí. S ohledem na výše uvedené byla provedena tato studie, jejímž cílem bylo zkoumat vliv schopnosti odolávat zátěžovým situacím, podpory společnosti a religiozity na psychickou pohodu obětí domácího násilí v Akkře v Ghaně. S využitím biopsychosociální a spirituální teorie nemoci a psychické pohody byl proveden průřezový průzkum u cíleně zvolených 100 obětí domácího násilí a zneužívání (medián= 28,57; standardní odchylka = 5,55) v období září a října 2021. Respondenti vyplnili dotazníky, jejichž účelem bylo zkoumat schopnost odolávat zátěžovým situacím, podporu společnosti, religiozitu a psychickou pohodu obětí. Výsledky ukázaly, že schopnost odolávat těžkým situacím (r = -.52, p < .001) má výrazně negativní vztah k psychické pohodě obětí, zatímco vztah podpory společnosti (r =.48, p > .001) a religiozity (r = .53, p < .001) k psychické pohodě je výrazně pozitivní. Jak podpora společnosti tak také religiozita predikovaly psychickou pohodu u obětí domácího násilí, což představovalo 45 % rozptyl ve skóre psychické pohody obětí (p < 0,001, upr. R2=0.45). Je vedena diskuse o tom, že by obětem měla být poskytována psychologická pomoc, která by měla být zaměřena na získání schopnosti odolávat těžkým situacím, podporu rodiny a komunity a duchovní a náboženské uvědomění. Předmětem diskuse jsou také omezení této studie a doporučení týkající se toho, čím by se měly zabývat budoucí studie.
|
|
|
Rysy osobnosti typu C u žen s rakovinou prsu
Svatošová, Ludmila ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Diplomová práce se zabývá psychosociálními aspekty u žen s karcinomem prsu, jako jsou stresové události, strategie zvládání stresu, sociální opora a osobnostní a emociální faktory a jejich případnou specifičností právě pro tuto skupinu žen. V teoretické části práce jsou shrnuty poznatky o osobnosti typu C, osobnosti disponované k onemocnění rakovinou, a jsou zmíněny dosavadní výzkumy a jejich výsledky. V rámci empirické části práce byl proveden retrospektivní kvantitativní výzkum se zaměřením na množství stresových událostí, strategie zvládání stresu, sociální oporu a rysy alexithymie u žen s diagnostikovaným karcinomem prsu (N=70) a tyto výsledky byly porovnány se srovnávací skupinou žen, u nichž rakovina diagnostikována nebyla (N=81). Výsledky prokazují významný rozdíl v množství stresových událostí, kde ženy s rakovinou prsu vykazují výrazně více stresových událostí před stanovením diagnózy než ženy bez onkologického onemocnění. Dále byl prokázán signifikantní rozdíl ve využívání negativních strategií zvládání stresu, ženy bez onkologického onemocnění využívají negativní strategie zvládání stresu častěji než ženy s rakovinou prsu. Signifikantní rozdíl byl prokázán v míře využívání strategie Podhodnocení, kterou ženy s rakovinou prsu využívají častěji než ženy bez onkologického onemocnění a v...
|
|
|
Charakteristické odlišnosti v očekávané, přijímané a poskytované sociální opoře u mužů a žen v partnerských vztazích
Lacka, Jiří ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent)
Cílem práce bylo zjistit charakteristické odlišnosti v očekávané a získané sociální opoře u mužů a žen v dlouhodobých heterosexuálních vztazích. Autor nejprve vytvořil teoretický podklad pro následnou empirickou část. Byly uskutečněny polostrukturované rozhovory s dvanácti dospělými respondenty a na jejich podkladě byla provedena kvalitativní analýza získaných dat. Interpretace dat naznačuje, že ženy a muži si jsou v očekávané a získané sociální opoře velmi podobní. Výsledky byly diskutovány ve světle studií zabývajících se sociální oporou v partnerských vztazích a genderovými odlišnostmi. Klíčová slova: Gender, heterosexuální vztahy, kvalitativní výzkum, partnerské vztahy, psychologie zdraví, rodové odlišnosti, sociální opora.
|
|
|
Důležití dospělí ve vývoji a rozvoji dospívajících
Vávrová, Kateřina ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou důležitých dospělých v kontextu vývoje a rozvoje dospívajících. Teoretická část práce se zaměřuje především na zmapování základních charakteristik vztahů důležitých dospělých s dospívajícími. Dále obsahuje popis sociálního vývoje v dospívání, výchozích konceptů dané problematiky a několika vybraných oblastí působení důležitých dospělých. V empirické části je uveden návrh výzkumného projektu. Ten je zaměřen na zmapování základních charakteristik vztahů důležitých dospělých s dospívajícími v České republice a dále zjištění, zda existuje souvislost mezi tímto vztahem a vnímanou akademickou účinností.
|
|
| |
|
|
Vliv dostupné sociální opory na studijní úspěšnost středoškolských studentů
Svobodová, Kristýna ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce byla vytvořena za účelem získat a sepsat hlavní poznatky, týkající se problematiky sociální opory a jejího vlivu na školní úspěšnost studentů vybraných gymnázií, středních odborných škol a středních odborných učilišť v Plzeňském kraji. V teoretické části jsou poznatky rozděleny do tří kapitol, ve kterých jsou vymezeny základní poznatky, jež jsou opřeny o odbornou literaturu a zahraniční studie v daných oblastech. V těchto kapitolách jsou vymezeny pojmy jako sebepojetí, období dospívání, motivace, školní úspěšnost a neúspěšnost, sociální síť a tři základní složky lidského formování v podobě rodiny, školy a vrstevnické skupiny. Výzkumná část se zaměřuje na zpracování dat, jež byla získána prostřednictvím normovaného dotazníku Dotazník sociální opory pro děti a mládež (CASSS-CZ), doplněného o demografické údaje. Do dotazníkového šetření se zapojilo 310 studentů. Získaná data byla zpracována statistickými metodami korelace, popisné statistiky a statistického nástroje jednofaktorová ANOVA. Po vyhodnocení dat jsme dospěli k závěrům, že sociální opora je pro jedince a jeho školní úspěšnost důležitá. Zároveň však není její míra rozdílná s ohledem na pohlavím jedince či typ školy, kterou jedinec navštěvuje. KLÍČOVÁ SLOVA sebepojetí, dospívání, sociální opora, školní úspěšnost, motivace,...
|
|
|
Návrat pacienta do běžného života po amputaci končetiny
HRDONKOVÁ, Jana
Tématem bakalářské práce je problematika komplexního přístupu k pacientovi po amputaci končetiny, která je zásahem do životního standardu člověka. V této souvislosti je potřeba dokonalé funkčnosti celého ošetřujícího týmu, včetně načasování návaznosti následné péče, aby byl návrat pacienta po amputaci do běžného života co možná nejsnazší a nemusel tak pacient po amputaci řešit po návratu do domácího prostředí bariéry, které mu mohou tento návrat komplikovat. Teoretická část práce v úvodních kapitolách pojednává o historii amputace končetiny, historický vhled na protetickou péči ve srovnání se současnou situací v oboru protetiky. Dále je specifikována ošetřovatelská péče se zaměřením na péči o pahýl, rehabilitační péče a v neposlední řadě na sociální podporu lidí po amputaci končetiny. Byly stanovy tři cíle - 1. Zjistit, jakými informacemi disponují pacienti po amputaci končetiny před propuštěním do domácího ošetřování; 2. Zjistit, jak se sestry podílejí na návratu pacienta po amputaci končetiny do domácího prostředí; 3. Zjistit, jak se na procesu přípravy pacienta do běžného života před propuštěním z nemocničního zařízení podílejí rodinní příslušníci. K naplnění cílů byly získány odpovědi na výzkumné otázky metodou polostrukturovanému rozhovoru. Výzkumným vzorkem byli pacienti po amputaci končetiny, kteří se navrátili zpět do běžného života a druhým výzkumným vzorkem byly sestry z chirurgického oddělení. Výzkumné šetření odhalilo, že existuje deficit v oblasti poskytování informací pacientům po amputaci končetiny v usnadnění návratu zpět do běžného života. Pacienti opouštěli nemocnici s nekompletními informacemi o následujících postupech, které by jim usnadnily návrat do běžného života, například vybavování nemocných kompenzačními pomůckami, jejich informování o možnosti kontaktu sociálních pracovnic, ale též samotné kontakty na služby, které by jim mohly být nápomocny při náročné životní situaci. Výstupem výzkumného šetření bakalářské práce bylo vytvoření informační brožury pro pacienty po amputaci končetiny.
|
host ::
RSS.